Jak se zbavit závislosti na ruském plynu

Read our dossier "Ending Russia's war in Ukraine: Are we using all economic and energy policy options?"

Podíl ruského zemního plynu na dovozu tohoto paliva do EU nyní činí 40 procent[1]. Různé státy však mají různou míru závislosti. Do České republiky se v roce 2021 dovezlo z Ruska 87 procent zemního plynu[2]. První týden války – kdy ropa a plyn proudily – jsme tedy financovali Putinův režim částkou téměř 2 miliardy korun. Zásadní otázka je, zda bychom se dokázali vypořádat s okamžitým zastavením dodávek ruského plynu.

Řešení okamžitého ukončení dodávek ruského plynu

Podle analýzy ekonomického think tanku Bruegel se díky rekordním dovozům zkapalněného zemního plynu (LNG) v minulých měsících[3] Evropa dokáže připravit na výpade dodávek plynu z Ruska[4].

Scénáře plynového vývoje dle think tanku Bruegel[5] začínají 1. března 2022 s naplněností evropských zásobníků na úrovni 320 TWh. Měsíční poptávka je 240 TWh v letních měsících a 440 TWh v březnu. Dovoz plynu ze severní Afriky, Norska a Ázerbájdžánu je možný ve výši 120 TWh a dovoz LNG na úrovni 140 TWh (což se blíží kapacitě terminálů).

Pokud by došlo k úplnému zastavení ruského dovozu, tak by zmíněný dovoz nestačil k naplnění zásobníků a bez dalších opatření (redukce spotřeby, náhrada jinými zdroji) by v únoru 2023 plyn došel. Evropa by potřebovala snížit poptávku po zemním plynu minimálně o 400 TWh (1440 PJ) za rok.

Evropa může rychle snížit spotřebu pomocí krizových opatření.

Podle think tanku Bruegel lze snížit v následujícím roce poptávku po plynu minimálně o 800 TWh pomocí následujících opatření:

• omezení spotřeby v průmyslu = 170 TWh
• energetické renovace a redukce spotřeby v budovách = 130 TWh
• instalace fotovoltaiky = 30 TWh
• zavádění tepelných čerpadel = 30 TWh
• odložení plánovaného odstavení jaderných reaktorů = 120 TWh
• zvýšení výroby zdrojů na uhlí a topné oleje = 360 TWh.

Opatření vystřelí ceny energií vzhůru. Bude tedy nutné řešit dopad dalšího růstu cen energií na domácnosti a firmy.

Krizový scénář okamžitého odpojení od plynu z Ruska je tedy velice náročný a drahý, nicméně možný bez devastace evropské ekonomiky, toho aby lidé trpěli zimou nebo přerušení dodávek elektřiny. Vyžaduje splnění několika podmínek:

1) Dostat do Evropy co nejvíce plynu

2) Koordinovat distribuci plynu v Evropě

3) Aplikovat úsporná opatření a rychlé náhrady zdrojů

4) Kompenzovat náklady domácností a firem

Strategické řešení nezávislosti na ruském dovozu plynu

Některá z výčtu řešení, která jako krátkodobá mají relativně malý efekt (jako jsou energetické renovace budov), mají daleko větší potenciál, pokud budou uplatňována systematicky v dalších letech.

Je nutné posílit energetickou soběstačnost našich domovů. Výroba elektřiny pro vlastní spotřebu (včetně akumulace do baterií) a prodej přebytků do sítě pro ostatní, stejně jako tepelná čerpadla, kotle na peletky a zateplené domy snižují nejen závislost na fosilních palivech, ale také účty. Proto je potřeba poslat na programy jako je Nová zelená úsporám více peněz.

Ale nesmíme zapomínat na chudší rodiny. Je nutné nastavit varianty programů na podporu zateplování a solárních střech tak, aby byly přístupné i nízkopříjmovým rodinám. 

Plyn se samozřejmě nevyužívá jen na vytápění domácností a výrobu elektřiny, ale také v průmyslu na energetické i neenergetické účely (například výroba hnojiv). Tato analýza se věnuje zejména kritické oblasti vytápění budov a zajištění elektřiny.

1. Snižování plýtvání energií při vytápění

Na zajištění vytápění a provozu budov připadne v Evropské unii 40 % celkové spotřeby energie a 36 % emisí skleníkových plynů spojených se spalováním fosilních paliv k energetickým účelům[6].

Podle dokumentu Dlouhodobá strategie renovace budov v České republice, který připravila profesní asociace Šance pro budovy, lze do roku 2030 dosáhnout snížení konečné spotřeby energie v budovách v intervalu 27 až 100 PJ [7]. Pro srovnání spotřeba zemního plynu pro individuální vytápění domácností (bez tepláren) činila podle šetření Energo 2015 zhruba 83,2 PJ[8].

Do roku 2030 by v případě ambiciózního scénáře bylo možné snížit spotřebu tepla v budovách o 100 PJ. To odpovídá celé třetině importu zemního plynu z Ruska (290 PJ[9]).

Součástí řešení by mohla být i prioritní dodávka plynu pro teplárny a motivace k omezení spotřeby plynu pomocí tarifního systému. Z pohledu uživatele by pak bylo výhodné například snížit teplotu v místnostech nebo omezit počet vytápěných místností.

2. Výměna zdrojů individuálního vytápění   

Důležitým rychlým krokem je ukončení podpory instalace nových plynových kotlů z programu tzv. kotlíkových dotací. Nemá smysl podporovat druh vytápění, pro který v příštích topných sezónách nedokážeme zaručit dostatečný přísun paliva.

V případě výstavby nových domů by se projektanti měli vyhnout plynovým kotlům. Naopak je třeba preferovat domy s minimální spotřebou tepla (optimálně v pasivním standardu).

V případě stávajících domů s plynovými kotli lze majitelům vedle kvalitního zateplení doporučit možnost alternativního vytápění pro případ výpadku dodávek zemního plynu.

Z biomasy se v České republice aktuálně vyrábí 64,6 PJ tepla pro individuální vytápění domácností[10].  Podle studie Energetická revoluce z roku 2021[11] je možné vyrobit v roce 2030 z biomasy ještě o 10 PJ více energie v lokálních kotlích.

Tepelnými čerpadly je možné vyrobit o 11 PJ více než v současnosti, elektrické vytápění kvalitních domů může přidat 3 PJ. Teplovodní solární kolektory mohou vyrobit o 26 PJ tepla více a mohou ušetřit zemní plyn zejména v létě při ohřevu vody. Celkové možnosti růstu čistých zdrojů v lokálním vytápění jsou 50 PJ do roku 2030. To odpovídá šestině dováženého ruského plynu.

3. Nový plán transformace teplárenství

Je nutné limitovat výstavbu plynových zdrojů. Současné podpůrné mechanismy cílí na přechod k plynovým teplárnám[12],[13]. Lepší než rychlý přechod tepláren z uhlí na plyn je vysokoúčinné využívání uhlí až například do roku 2033 (kdy má být dle programového prohlášení vlády ČR připravena na konec využívání uhlí) a získaný čas využít pro snižování spotřeby tepla v budovách a rozvoj obnovitelných zdrojů tepla.

Aby bylo možné déle využívat domácí hnědé uhlí pro teplárny (a byl čas na transformaci), je nutné naopak zastaralé uhelné elektrárny, které nedodávají žádné teplo, rychle odstavit.

Z biomasy se v České republice vyrábí 26,4 PJ tepla v teplárnách a průmyslových podnicích[14]. Jednou z cest, jak nahradit plyn ve větší míře, je zvýšení produkce biomasy pěstované na zemědělské půdě. Tento přístup by vyžadoval novou koncepci využívání zemědělské půdy.

Podle pokročilého dekarbonizačního scénáře studie Energetická revoluce z roku 2021[15] je možné vyrobit v roce 2030 z biomasy ještě o 40 PJ více energie v teplárnách a výtopnách.

Podle modelování Coal–free Czechia 2030 je možné využít v roce 2030 nově 15 PJ z velkých tepelných čerpadel[16] pro náhradu uhlí v teplárnách. Podobný přístup bude možné zvolit i k redukci spotřeby plynu v plynových teplárnách. Potenciál využití odpadního tepla v ČR je dle výpočtů Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Národního centra energetických úspor 40 PJ ročně[17].

Je také možné třídit bioodpad a postavit u každého města bioplynovou stanici a na úrovni České republiky získat 2 PJ biometanu pro výrobu tepla nebo elektřiny.[18]

Komora OZE odhadla, že v případě podpory ze strany státu by do roku 2030 mohlo vzniknout až deset malých tepláren (s průměrným instalovaným 40 MWt a 5 MWe) a dvacet výtopen (10 MWt) využívajících geotermální energii. Celkem by tedy bylo v roce 2030 možné vyrábět ročně 6,5 PJ tepla z geotermálních zdrojů.

4. Zvyšování výroby čisté domácí elektřiny

Čistá elektřina z domácích obnovitelných zdrojů může nahrazovat plyn ve výrobě elektřiny a tepla. Obnovitelné zdroje zároveň vyrábějí nejlevněji, ale také umožňují domácnostem, obcím či firmám pokrýt si část vlastní spotřeby.

Potřebujeme ambiciózní plán pro rozvoj obnovitelných zdrojů. V roce 2030 je možné z OZE pokrýt minimálně 31 %[19] našich celkových energetických potřeb (elektřina, topení, chlazení, doprava).

Potřebujeme nastavit účinnou podporu solární a větrné energetiky. Je nutné do nařízení vlády o podporovaných zdrojích energie zařadit energii ze slunce mezi zdroje, s jejichž provozní podporou se počítá již v následujících třech letech a přidat také více větrných elektráren.

Je nutné umožnit rozvoj komunitní a obecní energetiky. Nový energetický zákon musí umožnit společně a bez administrativních překážek rozvíjet projekty obnovitelných zdrojů a sdílet elektřinu přes veřejnou síť.

Závěr: co by nyní měla česká vláda rychle udělat

●   Aktivně vstoupit do evropské snahy o zajištění náhradních dodávek plynu pro naplnění zásobníků a překonání příští zimy.

●   Nastavit cílenou sociální pomoc, aby všechny domácnosti měly na zaplacení účtů na energie.

●   Rozběhnout informační kampaň zaměřenou na možnosti individuální přípravy domácností a firem na zimu bez ruského plynu.

●   Navýšit investice do zateplování domů a solárních střech a umožnit využití dotací i nízkopříjmovým rodinám.

●   Ve spolupráci s profesními organizacemi stavebního průmyslu zvýšit kapacitu stavebního sektoru pro provádění energetických renovací budov.

●   Vyřadit plynové kotle z kotlíkových dotací a využít peníze plně na tepelná čerpadla a kotle na peletky. Podporovat solární panely na ohřev vody.

●   Na základě platné Státní energetické koncepce ČR penalizovat plýtvání uhlím v kondenzačních elektrárnách a zajistit dostatek uhlí pro teplárny, aby měly čas na transformaci.

●   Změnit odpadový zákon: zakázat skládkování biologicky rozložitelných odpadů a zpřísnit povinnost jejich třídění.

●   Podporovat využívání odpadního tepla, přípravu geotermálních projektů a přípravu na výrobu vodíku.

●   Do plánu provozní podpory na roky 2022–2024 (tedy nařízení vlády k zákonu o podporovaných zdrojích energie) doplnit i fotovoltaické elektrárny a přidat také více větrných elektráren.

●   Dokončit přípravy a prosadit nový energetický zákon, který umožní jednoduché zakládání a fungování energetických společenství občanů, obcí i firem a sdílení elektřiny přes distribuční soustavu.

●   Připravit novou energetickou koncepci, která bude cílit na celkovou dekarbonizaci energetiky, omezení spotřeby zemního plynu a maximální využití úspor energie a obnovitelných zdrojů energie.

●   Aktivně usilovat o posílení evropské spolupráce v energetice. Rizikový a nejistý dovoz zemního plynu a ropy z Ruska lze nahradit dovozem čisté elektřiny či syntetických plynů vyrobených pomocí OZE ze států EU.